|
Strana 2 z 2
Hydrotermální teorie původu zlata
Z hornin je nejlep?ím kandidátem na počátečního hostitele zlata čedič, bohatý na hořčík. Právě ten se tvořil v pradávných dobách často. Hydrotermální teorie se dr?í toho, ?e horká voda uniká nahoru přes zlomy a póry v usazeninové skále. Zlaté ionty rozpu?těné ve vodě se srá?ejí kdy? se slučují s uhlovodíky ve skále.
Tato teorie vy?aduje, aby zlato bylo mlad?í, nebo stejně staré jako geologický útvar. Prospektoři by proto měli hledat oblasti se zlomy, které dovolují horké vodě stoupat vzhůru a usazeninovou ?kálu pro?pikovanou ?těrbinami a trhlinami, které by mohly zachytit zlato. Tento hydrotermální původ zlata by mohl znamenat, ?e nalezi?tě Witwatersrand není jediné na světě a podobné lokality by mohly být nalezeny i v jiných oblastech.
?Hydrotermání teorie otevře prostor pro hledání podobného typu nalezi??, vy?adujících prohlubeň s vhodnou tektonikou, ale ne nutně se vá?ící k jiným po?adavkům,? říká Andy Barnicoat, geolog Univerzity v Leedse a zastánce hydrotermální teorie. Vědci určují stáří zlata měřením ?no?ství částí rhenia a osmia uvnitř zlata. Tyto elementy se vyskytují v nízkých koncentracích, v řádu několik částí na miliardu, ale citlivým spektrometrem je lze odhalit.
Rhenium 187 a osmium 187 se rozkládá s poločasem rozpadu miliardy let. Výzkumníci vypočítali věk zlata měřením tohoto rozkladu. Jason Kirk, postgraduální student Univerzity v Arizoně říká, ?e tento systém, zalo?ený na měření poločasu rozpadu rhenia a osmia je jeden z nejnověj?ích izotopových systémů, vyvinutých od poloviny osmdesátých let. Předchozí studie datovala zlato určováním věku pyritu a jiných minerálů tvořených současně se zlatem.
Zlatonosné ?kolní hři?tě
Dal?í světově významné velké nalezi?tě zlata je opět v Africe, není v?ak ji? tak obtí?ně přístupné jako na předchozím místě. V některých oblastech Ghany stačí, kdy? trochu silněji zapr?í, a uká?ou se nugety zlata. V řadě domácností se prosívá prach z podlahy a jedna ?kola se dostala na přední stránky novin poté, co se zlato objevilo na jejím hři?ti.
?Zlato je v Ghaně v?ude,? říká Amponsah Tawiah, ?éf vládního projektu drobné tě?by, který podporuje rozvoj této činnosti na severu země. Od roku 1989, kdy byla drobná tě?ba legalizována, vzniklo přes 300 malých zlatých dolů. Vláda pro tuto aktivitu vyčlenila 22 lokalit a vydala více ne? 550 povolení k tě?bě.
Kolem hlavního města severní provincie Ghany Bolgatangy zaji??uje zlato v legálních i nelegálních malých dolech práci tisícům mladých mu?ů. Tě?ba drahého kovu tak pomáhá utlumit příliv těchto mladíků do ji?ních měst. Nyněj?ích drobných aktivit kolem tě?by zlata si v?imly i nadnárodní společnosti, které po změně archaického tě?ebního zákona před deseti lety zalo?ily v zlatonosných oblastech na jihu a západě země velké doly, a přispěly tak tehdy k transformaci celého odvětví.
Celková produkce zlata v Ghaně p?ekračuje 12,5 milionu uncí. Efektivnost drobné tě?by je ov?em velmi nízká. Podle zprávy Světové banky dostávají malé doly z vytě?ené půdy pouze 20?30 procent zlata.
Hory zlata v oceánech
Zlato se ale nachází i pod vodou. Pohřbená hora zlata, stříbra a dal?ích vzácných kovů byla nedávno objevena v hlubinách Atlantického oceánu. Kopec o průměru 150 metrů je údajně jen jedním z příkladů nesmírného bohatství, které lze nalézt okolo sopečných jícnů na mořském dně.
?Tento útvar vznikal nejméně 50 000 let a sestává převá?ně z kombinace mědi, ?eleza, zinku, zlata a stříbra. Vytvořily jej proudy horkých, kovem nasycených mořských vod,? napsal autor objevu, mořský geolog Peter Rona z Rutgersovy státní univerzity v New Jersey. Vyslovuje přesvědčení, ?e tyto oblasti překypují cennými nerosty a biologickými materiály. Některé minerály a drahé kameny odná?ejí do oceánu řeky. Například cínová ruda byla nalezena u pobře?í Thajska, zlato u pobře?í Alja?ky a Nového Zélandu a dia?anty v moři nedaleko Ji?ní Afriky.
Ale klasický pohled na oceány coby veliké vany naplněné materiálem spláchnutým z kontinentů je podle Rony mylný. Ve skutečnosti se experti domnívají, ?e vět?ina minerálů na mořském dně pochází z hlubin země. Trhliny v zemské kůře toti? dovolují vodě prosáknout kilometry hluboko do ?havých vrstev plá?tě zemského jádra.
Odchytíme zlatý asteroid?
Nová pozorování asteroidu Eros, která obsáhla i detailní záběry, prozrazují, ?e obsahuje drahé kovy jejich? hodnota je tě?ko vyčíslitelná. Data byla zaznamenána kosmickou lodí, která proletěla blízko asteroidu. Pomocí nejmoderněj?í záznamové techniky se nabízel nebývalý pohled na skály a hory tohoto vesmírného předmětu, který se vyskytuje v na?í sluneční soustavě. Přes tisíc obrazů asteroidu Eros bylo přeneseno z kosmického prostoru zpět na Zemi a díky nim se podařilo vědcům odhadnout velikost asteroidu. E?os pravděpodobně prodělal vesmírnou kolizi s vět?ím tělesem, co? poznamenalo jeho tvar.
Podle slo?ení je podobný kamenným meteoritům, které často dopadají na Zemi. Eros je nejenom obrovský zlatý důl, ale také důl platinový a obrovská zásobárna zinku a dal?ích nerostů. Jak je typické pro kamenné meteority, obsahuje asi 3 procenta kovu. Velmi opatrný odhad říká, ?e na Erosu je 20 000 milionů tun zlata, platiny a jiných kovů. Obsahuje tedy více zlata, stříbra, zinku a jiných drahých kovů ne? mohlo být někdy v?kopáno a vytě?eno na Zemi. Odborníci říkají, ?e pokud by se tyto drahé kovy podařilo získat, mohlo by to rozbít globální poptávku po takovýchto druzích zbo?í na na?í planetě.
Vědci se nyní zabývají metodami, jak by mohli tyto nesmírné zásoby drahých kovů oddělit od asteroidu a dopravit na Zemi. Při hledání těchto metod se uva?uje i o mo?ném vyu?ití sluneční energie, její? pomocí by se mohly roztavit kovy na povrchu asteroidu. Tento objev ukázkově demonstruje jak hojné jsou zdroje ve Vesmíru a do budoucnos?i je to výzva pro prospektory, kteří se mohou stát vyu?itím těchto zdrojů pohádkově bohatými. Výnosnost vlo?ených prostředků do robotické mise k asteroidu by patrně patřila k vůbec největ?í v dějinách lidstva.
Zlato ve vědě a průmyslu
Klenotnictví ji? není zdaleka hlavním zpracovatelem zlata jako tomu bylo je?tě před sto lety. Také zubařského zlata se pou?ívá méně ne? dřív. Zajímavé je ale vyu?ití zlata v lékařství, proto?e bylo zji?těno, ?e zvy?uje obranyschopnost organizmu, pomáhá při léčení plic, hrtanu a očí. Zlato se pou?ívá ve fotografickém a filmovém průmyslu a vlastně jej jako katalyzátoru vyu?ívají i některá dal?í odvětví chemického průmyslu.
Stoupá ale i potřeba zlata ve sklářství a keramice. Bezkonkurenčním je bezesporu jeho ?ástup v elektronice, na speciální ti?těné spoje, do různých přístrojů. Moderní polovodičová, slaboproudá a vakuová elektrotechnika a elektronika se bez pou?ití zlata neobejdou. Předev?ím je to kov velmi stabilní a proto výrobky z něj zhotovené mají dlouhou ?ivotnost a stabilní vlastnosti po celou dobu pou?ití. To předurčuje zlato k pou?ití v těch nejnáročněj?ích technických aplikacích - vesmírný výzkum, slitiny na tvrdé pájky, k odrá?ení tepelného záření.
Prameny: Libor Michalec, Časopis 21. Století, 21. 01. 2004. http://www.zlate-mince.cz/
|
